Šach mat a hlavně klid

 Začít koncovkou a skončit zahájením Šachy mne naučil můj otec někdy začátkem osmdesátých let. Táta nikdy nebyl kdovíjaký silný hráč, byl to a stále ještě je prostě klasický táta co naučil svého syna pravidla šachu. Když pomineme pravidla, všechno ostatní jsem se naučil sám díky knihám a své vlastní praxi. Kupoval jsem si tehdy knihy o strategii, taktice, o něco později i o zahájení, ale i o psychologii v šachovém boji nebo i o historii šachu. Královská hra mne cele pohltila. Ale v jedné věci jsem měl trochu smůlu. Nikdy jsem neměl skutečného a kvalitního trenéra. Kdybych ho tehdy měl, možná by mne poučil, že je sice hezké nastudovat si varianty oblíbených zahájení a pochopit jak se vytváří v šachové partii strategický plán či vidět a objevovat v pozicích břitké taktické motivy, ale že je mnohem důležitější začít jako první studovat koncovky. Proč? Vysvětlím za chvilku, ještě bych ale rád celou věc trochu rozvedl.  Mne jako šachového samouka nejvíce ze všeho bavilo učit se nej...

  Hrozí šachu remízová smrt? Když jsem byl ještě dítě, studoval jsem šachy a extrémně mne to bavilo, hodně jsem četl i o historii šachu, o nejlepších hráčích, mistrech světa, zajímalo mne to a připadalo mi to prostě opravdu hodně zajímavé.  Když jsem si četl o Capablancovi, kubánském velmistrovi, který se stal třetím oficiálním mistrem světa, zaujala mne jeho zdánlivá neporazitelnost. Nejlépe to vysvětluje Wikipedie, ze které si nyní dovolím kousek citovat:  "Byl proslulý "strojově přesnou" hrou, která mu přinesla označení  Šachový automat . V dobách své největší slávy prakticky nikdy neprohrával. Šachoví komentátoři jej často označovali přídomkem  Neporazitelný : za celou svoji kariéru sehrál 583 partií ve významných turnajích a zápasech, z nichž prohrál 35, většinu ovšem buďto na počátku nebo na konci své kariéry. Od roku 1914 do střetnutí s Aljechinem (1927) prohrál jen 6 partií. Často byl také nazýván  Šachovým Mozartem , neboť jeho hra nezřídka působil...