Zachráněná koncovka

Někdy se v koncovkách i při praktické hře mohou objevit skoro až studiové pozice. I mě se to občas stává. 

V jedné mojí partii z roku 1997 se mi právě skoro až studiovým obratem povedlo udržet remízu díky krásné léčce.

Tato pozice pochází z partie STRNAD – VESELÝ z našeho oddílového přeboru v Jihlavě v roce 1997.

Postavení je samozřejmě vyhrané pro bílého. Já jako černý jsem si to moc dobře uvědomoval a při hlubším pohledu na šachovnici mne napadla ještě taková poslední léčka založená na tom jak figury stojí a jak se zdálo, motiv, který jsem tam objevil zůstal bílému utajen. Tím jsem partii zachránil a bílý byl nucen podepsat jen půl bodu.

Zahrál jsem totiž 57...Ve4!, po čemž jsem svého pěšce prostě odevzdal. Nepamatuji si již jestli bílý nad jeho vzetím přemýšlel chvíli a nebo dlouho, ale pěšce si vzal. 58.Sxh5?? Přitom stačilo na zisk pěšce rezignovat a zahrát 58.Vf2! a partii by prostě vyhrál. Bílý ale evidentně žádnou záludnost nečekal. Přišlo 58...Ve5! a náhle se ukazuje, že výhra je pro bílého krajně obtížná. Ještě asi nejlepší odpovědí by bylo nyní 59.Vg6+!?, ale i tak po 59...Kh7 by dříve či později padnul pěšec g5 a remíza by byla nevyhnutelná. Dlouhodobě jej držet věží nelze, protože věž je na něj navázaná a z toho důvodu ho nelze ani prosadit. Bílý by tedy mohl také táhnout králem, například 59.Kf2, aby po vzetí na g5 nepadnul ještě i střelec, ale pozice po 59...Vxg5 stejně odhaluje ten fakt, že bílý má napadené obě figury naráz. Bílý se ještě pokusil tuto svízelnou situaci řešit tahem 59.Vf7+, ale přišlo 59...Kg8! a bílý zjistil, že remíze prostě již nelze nijak zabránit. 1/2