Šach mat a hlavně klid

  Pozoruhodné partie šachových enginů (3) V dnešním dílu seriálu o pozoruhodných partiích šachových enginů přináším krásnou partii motorů chess22k a Stockfish. Kdy černý (Stockfish) dokonale předvedl jak to může vypadat když jste velmistrem lehkých figur. Jejich takřka virtuózní souhra a společná síla se v této partii ukazuje opravdu působivě. Dalším zajímavým aspektem této partie je, že vítěz si svou iniciativu udržoval tím, že měnil figury, což je také technika hodná nejsilnějších světových mistrů a Stockfish hraje šachy ještě lépe než oni. Komentáře tahů převzaty z https://wiki.chessdom.org chess22k -  Stockfish 19100908 TCEC Cup 4, Game 56 (32), 2019   1.c4 d6 2.g3 g6 Konec knihovny  3.d4 Sg7 4.Jc3 Jf6 5.Jf3 0–0 6.Sg2 c5 7.d5 e6 8.0–0 Ve8 Toto je okamžik, kde černý nabízí první efektivní výměnu.   9.dxe6 Sxe6 Braním věží by se černý výměně mohl vyhnout, ovšem za cenu pěšce. Např. 9...Vxe6 10.Jg5 Ve7 Ochrana g7 11.Jge4 Jxe4 12.Jxe4 h6 13.Jxc5  ; B...

  Pozoruhodné partie šachových enginů - 2 Dnes přináším druhý díl seriálu o pozoruhodných partiích enginů. Dnes se podíváme na partii motorů Komodo MCTS a Vajolet. Bílý černého dokonale strategicky přehrál a tato partie by se mohla jmenovat Nesmrtelný pěšcový postup . Když si partii přehrajete, pochopíte. Toto je skutečně jedinečná ukázka toho jak silný může být pěšcový postup na křídle kombinovaný s pěšcovým postupem v centru a myslím, že tuhle partii si musí užít i nejsilnější velmistři, protože jde skutečně o unikátní a působivou výhru s opravdu velmistrovským útokem bílého. Komentáře tahů převzaty z https://wiki.chessdom.org Komodo MCTS - Vajolet  TCEC Cup 4, Game 73 (32), 2019   1.d4 Jf6 2.c4 g6 Konec knihovny  3.Jc3 Sg7 4.e4 d6 5.Se2 b6 Podle databáze Lichess Masters byl tah 5...b6 na úrovni mistrů hrán pouze jednou, což vedlo k této pozici, která se vyskytla pouze dvakrát díky transpozicí. Ale pozice po 5. Se2 byla na šachovnici 13 000krát, což z tahu ...

 Postavit problém na hlavu Již dávní filosofové věděli, že pokud je před vás postaven problém, se kterým si zdánlivě nelze nijak poradit, dost často pomůže když odhodíte všechny šablony podle kterých váš mozek jede, všechna naučená klišé, která vás drží v jasně vyjetých kolejích, když se prostě na daný problém podíváte tak nějak z jiné stránky nebo řečeno fotografickou terminologií, z jiného úhlu. Zkuste prostě problém vzít a kompletně ho postavit na hlavu. Mimochodem nádherně toto téma ilustruje americký film Filosofové . Kdo neviděl, vřele doporučuji. Na mezinárodní škole nejnadanějších studentů filosofie v Jakartě vyzve profesor svou třídu k myšlenkovému experimentu. Představte si, že se blíží nukleární katastrofa, vás je tu dvacet, do krytu se vejde pouze 10 z vás a těch 10 po katastrofě obnoví lidskou rasu. Každému přidělil nějaké povolání, někdo je lékař, někdo elektrikář, někdo třeba učitel, už si to přesně nepamatuji, ale určena byla samá důležitá povolání pro budoucí obnov...

 Zachráněná koncovka Někdy se v koncovkách i při praktické hře mohou objevit skoro až studiové pozice. I mě se to občas stává.  V jedné mojí partii z roku 1997 se mi právě skoro až studiovým obratem povedlo udržet remízu díky krásné léčce. Tato pozice pochází z partie STRNAD – VESELÝ z našeho oddílového přeboru v Jihlavě v roce 1997 . Postavení je samozřejmě vyhrané pro bílého. Já jako černý jsem si to moc dobře uvědomoval a při hlubším pohledu na šachovnici mne napadla ještě taková poslední léčka založená na tom jak figury stojí a jak se zdálo, motiv, který jsem tam objevil zůstal bílému utajen. Tím jsem partii zachránil a bílý byl nucen podepsat jen půl bodu. Zahrál jsem totiž 57...Ve4! , po čemž jsem svého pěšce prostě odevzdal. Nepamatuji si již jestli bílý nad jeho vzetím přemýšlel chvíli a nebo dlouho, ale pěšce si vzal. 58.Sxh5?? Přitom stačilo na zisk pěšce rezignovat a zahrát 58.Vf2! a partii by prostě vyhrál. Bílý ale evidentně žádnou záludnost nečekal. Přiš...

  Pozoruhodné partie šachových enginů - 1 Stockfish - logo Říká se, že učit se máme od mistrů. Proto studujeme šachové knihy a partie nejsilnějších hráčů historie. Učíme se strategii, taktiku a koncovky. To je všechno správně, ale my se učíme od hráčů, kteří byť jsou obrovskými legendami, hráli šachy na úrovni ELO kolem 2600 - 2800. Ano, Alechin, Capablanca, Fischer a mnozí další fantastičtí hráči měli sílu dle dnešního měřítka asi tak na výše uvedené úrovni. Ale jsou tu hráči, jejichž partie v žádné knize nejspíš nenajdete a přitom hrají silou mnohem vyšší. Jsou to šachové enginy z posledních let, které hrají šachy na úrovni vyšší než 3000 ELO. Dnes takové programy hrají zcela lidské šachy, myslí strategicky, hrají neuvěřitelně silné tahy, dá se od nich naučit opravdu hodně moc. Učme se z partií enginů a staneme se silnějšími hráči, to si opravdu myslím. Proto vám přináším seriál úžasných partií z takového neoficiálního mistrovství světa těchto šachových géniů.  Jde o sé...

 Začít koncovkou a skončit zahájením Šachy mne naučil můj otec někdy začátkem osmdesátých let. Táta nikdy nebyl kdovíjaký silný hráč, byl to a stále ještě je prostě klasický táta co naučil svého syna pravidla šachu. Když pomineme pravidla, všechno ostatní jsem se naučil sám díky knihám a své vlastní praxi. Kupoval jsem si tehdy knihy o strategii, taktice, o něco později i o zahájení, ale i o psychologii v šachovém boji nebo i o historii šachu. Královská hra mne cele pohltila. Ale v jedné věci jsem měl trochu smůlu. Nikdy jsem neměl skutečného a kvalitního trenéra. Kdybych ho tehdy měl, možná by mne poučil, že je sice hezké nastudovat si varianty oblíbených zahájení a pochopit jak se vytváří v šachové partii strategický plán či vidět a objevovat v pozicích břitké taktické motivy, ale že je mnohem důležitější začít jako první studovat koncovky. Proč? Vysvětlím za chvilku, ještě bych ale rád celou věc trochu rozvedl.  Mne jako šachového samouka nejvíce ze všeho bavilo učit se nej...

  Hrozí šachu remízová smrt? Když jsem byl ještě dítě, studoval jsem šachy a extrémně mne to bavilo, hodně jsem četl i o historii šachu, o nejlepších hráčích, mistrech světa, zajímalo mne to a připadalo mi to prostě opravdu hodně zajímavé.  Když jsem si četl o Capablancovi, kubánském velmistrovi, který se stal třetím oficiálním mistrem světa, zaujala mne jeho zdánlivá neporazitelnost. Nejlépe to vysvětluje Wikipedie, ze které si nyní dovolím kousek citovat:  "Byl proslulý "strojově přesnou" hrou, která mu přinesla označení  Šachový automat . V dobách své největší slávy prakticky nikdy neprohrával. Šachoví komentátoři jej často označovali přídomkem  Neporazitelný : za celou svoji kariéru sehrál 583 partií ve významných turnajích a zápasech, z nichž prohrál 35, většinu ovšem buďto na počátku nebo na konci své kariéry. Od roku 1914 do střetnutí s Aljechinem (1927) prohrál jen 6 partií. Často byl také nazýván  Šachovým Mozartem , neboť jeho hra nezřídka působil...