Král, který dal šachu zákony a zemřel v chudobě

 

V minulém díle jsme si představili asi největšího šachového génia všech dob Paula Morphyho, který výrazně předběhl svou dobu a jeho hra se podobala hře dnešních silných enginů, totiž v zahájení usiloval o co nejrychlejší vývin a co možná neúčinnější rozestavení figur, jeho hra byla nátlaková a silně taktická, jeho útoky byly přesné a velmi silné, své pěšce se na rozdíl od Philidora nesnažil držet zpátky v pokud možno neoslabených řetězcích, ale nebál se s nimi rychle postupovat a tím si připravit prostor pro silný útok svých figur. V jeho době ještě nebyla pevně formulována mnohá strategická pravidla, ale on je již přesto intuitivně chápal, jeho útoky byly pozičně velmi dobře podložené. No a tím se dostáváme k jeho současníkovi, k hráči, kterého představíme dnes. Wilhelm Steinitz byl o rok starší než Paul Morphy, narodil se totiž již roku 1836 v Praze (i když česky nikdy nemluvil) do chudé židovské rodiny, ale jeho šachová kariéra začala o něco později než ta Morphyho. Šachy se naučil spolu se svým spolužákem roku 1848, tedy v době kdy již uplynul rok od doby, kdy se je naučil Paul Morphy, takže můžeme říci, že obě děti se je naučily zhruba ve stejné době. Rozdíl byl ale v tom, že zatímco Paul bral šachy velmi vážně již od počátku, Wilhelm nikoliv. Pro něj byly zpočátku jen zábavou. Ve svých 22 letech se ale přestěhoval do Vídně za studiem matematiky a také se zde chtěl stát novinářem. Jenomže se potýkal se zdravotními a také s finančními problémy, kvůli čemuž ve studiu neuspěl a tak začal hrát šachy vážněji ve vídeňské kavárně Romer a tím odpálil svou raketovou šachovou kariéru. V roce 1859 skončil na přeboru Vídně (Wiener Schachgesellschaft) na třetím místě, v roce 1860 byl druhý a v roce 1861 jej vyhrál impozantním výsledkem 30 bodů z 31 partií a získal přezdívku rakouský Morphy. O rok mladší američan v té době již soutěže nehrál, jelikož se u něj začala projevovat duševní choroba. Jeho závratná, ale extrémně krátká kariéra už skončila a Wilhelm Steinitz byl teprve na počátku své šachové dráhy. Čekala ho cesta plná úžasných vítězství a ta ho vynesla až na samotný vrchol. Wilhelm Steinitz se stal prvním oficiálním mistrem světa.

Takže, kdo byl vlastně Wilhelm Steinitz? Tento šachový gigant byl česko-rakouský a později americký hráč, první oficiální mistr světa v letech 1886–1894.

Wikipedie uvádí velmi bohatou historii jeho šachového života, uvést vše i ve zkrácené formě by zabralo značnou část dnešního dílu, ale to není jeho cílem, takže kdo se chce o prvním oficiálním mistru světa s českými kořeny dozvědět více, určitě si přečtěte článek na Wiki zde:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Wilhelm_Steinitz

Pro naše účely ale odcitujeme jeden odstavec:

„Steinitzův přínos světovému šachu

Steinitz rozvinul, položil základní kameny moderní strategie a stal se jedním z vyvratitelů starého romantického vedení partie. Za svůj život sehrál dvacet devět zápasů s předními světovými hráči a odešel jen dvakrát (právě s Laskerem) poražen. Z partií, které sehrál (a bylo jich přes čtyři sta), vyhrál přes 64 procent.

Na začátku své šachové dráhy hrával Steinitz jako všichni ostatní v rytmu romantické šachové školy. Později se však prosadil Steinitzův nezměrný strategický talent a jeho hra se od základu změnila. Steinitz se už nehnal za kolosálními obětními kombinacemi, ale začal uplatňovat malé strategické výhody, vedoucí k výhře, a tak otevřel šachové hře nové, doposud neprozkoumané kraje šachového myšlení. Steinitz tak navázal na poziční umění boje založené Phillidorem a Stauntonem a rozvinul je. Mnohé z jeho teoretických myšlenek si zachovaly platnost až do dnešních dnů. Steinitz například učil, že hráč, který má dočasnou výhodu, musí útočit, aby ji proměnil ve výhodu trvalou.

Steinitzovo šachové dílo zevšeobecnil a díky svému nespornému pedagogickému talentu zpřístupnil nejširší šachové veřejnosti vynikající německý mistr Siegbert Tarrasch.“

Siegbertovi Tarraschovi se budeme věnovat někdy příště, ale zpět k Wilhelmu Steinitzovi, mistrovi strategie. Byl naprosto klíčovou postavou vývoje šachového myšlení. Jeho styl a teorie přinesly zásadní obrat — od romantického útočného šachu k vědeckému pozičnímu stylu, kterým položil základy moderní hry. Podívejme se na přehled jeho stylu, vlivů, přínosu a vlivu na následovníky:

Šachový styl Wilhelma Steinitze

Hlavní rysy

• Poziční hra: Dával přednost malým, kumulativním výhodám před okamžitými útoky.

• Obrana: Byl jedním z prvních, kdo systematicky rozvíjel umění obrany jako plnohodnotnou součást šachové strategie.

• Teorie slabin: Analyzoval slabá pole, špatného střelce, izolované pěšce — a hrál na jejich využití.

• Princip ekonomie: Každá figura má hrát svou roli, žádné zbytečné tahy.

• Dynamická rovnováha: Hledal rovnováhu mezi útokem a obranou, pozičními faktory a materiálními výhodami.

„Útok funguje pouze tehdy, pokud je objektivně odůvodněný.“ – Wilhelm Steinitz

Vztah k Philidorovi

Steinitz navázal na Philidorův důraz na pěšcovou strukturu, ale zásadně jej rozvinul:

• Philidor: „Pěšci jsou duší šachu.“

• Steinitz: Přenesl to do kompletní poziční teorie. Učil, jak budovat pevné postavení, i za cenu zdánlivé pasivity.

Oproti romantikům (Morphy, Anderssen) neobětoval bezdůvodně, ale hledal dlouhodobý poziční plán.

Revoluční myšlenky

Princip Steinitze	Význam
Akumulace malých výhod	Výhoda dvojice střelců, lepší struktura, prostor, slabá pole
Zásada obrany	Bránil i složité pozice – např. s králem uprostřed – pokud objektivně drží
Změna pojetí iniciativy	Útok není vždy správný – počkej, až soupeř udělá chybu
Přehodnocení materiálu	Kvalita je důležitá, ale poziční výhoda může převážit
Založení poziční teorie	Jeho partie jsou prvními systematickými lekcemi moderní strategie

---

Vliv na následovníky

Hráč	Vliv Steinitze
Lasker	Jeho přímý nástupce, převzal poziční přístup a obohatil ho o psychologii
Tarrasch	Systematizoval Steinitzovy ideje do „klasické školy“ šachu
Capablanca	Navazoval pozičně – jednoduchost, logika, pevnost
Nimcovič	Reagoval na něj – stavěl na jeho základech, ale s hypermoderními prvky
Moderní GM	Každý profesionální hráč dnes v základech „myslí jako Steinitz“

Shrnutí

Oblast	Přínos Steinitze
Styl hry	Poziční, obranný, systematický
Navázání na Philidora	Ano – dále rozvedl pěšcovou strategii do úplné poziční teorie
Revoluční myšlenky	Obrana, slabiny, akumulace výhod, objektivita pozice
Vliv na následovníky	Zakladatel moderní šachové školy
Způsob hry	Neutrální – nehrál „útok nebo obranu“, ale to, co vyžaduje pozice

---

Porovnání stylů

Hráč	Styl	Kombinační	Poziční	Iniciativa	Obrana	Invence
Morphy	Dynamický	★★★★★	★★★★☆	★★★★★	★★☆☆☆	★★★★☆
Anderssen	Romantický	★★★★★	★★☆☆☆	★★★★☆	★☆☆☆☆	★★★★☆
Staunton	Strategický	★★☆☆☆	★★★★☆	★★★☆☆	★★★☆☆	★★★☆☆
Steinitz	Poziční, vědecký	★★☆☆☆	★★★★★	★★★★☆	★★★★★	★★★★★

Oblíbená zahájení Wilhelma Steinitze

Steinitz nebyl pouze tvůrcem poziční školy — byl zároveň velmi silným teoretikem zahájení, i když jeho preference byly často „staromódní“ i na jeho dobu. V mnoha případech dával přednost strukturám, které mu umožňovaly pomalé manévrování a obranné možnosti, před přímým útokem.

---

1. Španělská hra – Steinitzova obrana

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 d6

Charakteristika:

• Vzniká známá „Steinitzova obrana“, jejíž moderní podoba je dnes považována za pasivní, ale tehdy šlo o důležitý experiment:

  • 4.d4 Sd7 5.Jc3 Jf6 6.O-O Se7

• Steinitz se snaží upevnit centrum před protiútokem.

Proč ji hrál:

• Chtěl zabránit předčasné otevřené hře, chtěl vyčkávat.

• Mohl manévrovat figurami a připravit pozici na protihru.

Vliv na teorii:

• Tato obrana bývala dlouho považována za „překonanou“, ale v 90. letech 20. století se znovu objevila v repertoáru Karpova, Adamsa i Kasparova jako součást hluboké poziční přípravy.

---

2. Italská hra / Giouoco Piano

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5

Charakteristika:

• Klidná výstavba, často přechod do pomalé hry:

  • 4.c3 Jf6 5.d3 d6 6.O-O a6

• Steinitz hrál často manévrovací pozice s pozdějším d4.

Proč ji hrál:

• Umožňuje pomalý manévrovací boj, výměny figur a strategii drobných výhod.

• Nebál se zavřené hry, pokud měl lepší pěšcovou strukturu.

---

3. Francouzská obrana (jako černý)

1.e4 e6 2.d4 d5

Charakteristika:

• Steinitz rozuměl hodnotě pevného centra a špatného střelce.

• Hrál klasickou variantu s ...c5, ...Jc6, občas ...Db6.

Proč ji hrál:

• Chtěl získat vyváženou pozici, kde mohl ukazovat svou poziční převahu.

• Znal její obranné možnosti a nepouštěl se do zbytečných komplikací.

---

4. Královská indická v útoku (z pohledu bílého)

1.e4 e5 2.Jf3 d6 3.d4 Jf6 4.Jc3 Jbd7 5.Se2 Se7 6.O-O O-O 7.Ve1 c6 8.a4

Charakteristika:

• Hráno ve stylu uzavřených pozic – král v bezpečí, pozice zralá na přetvoření.

Steinitz rád přetahoval soupeře do pozic bez přímých plánů, kde mohl uplatnit výhodu zkušenosti a hlubokého pozičního chápání.

---

5. Anglická obrana / Odmítnutý dámský gambit / Královská indická

Obecná poznámka:

• Kromě hlavních otevřených her (1.e4 e5) zkoušel i zavřenější pozice, například v symetrických hrách nebo v zahájení 1.d4 (jako černý spíše výjimečně).

---

Shrnutí zahájení a jejich strategického významu

Zahájení	Barva	Charakteristika	Důvod výběru
Španělská – Steinitzova obrana	černý	Pomalá, pevná, strategická obrana	Převzetí kontroly přes manévry a slabiny
Italská hra / Giouoco Piano	bílý	Vyčkávací, manévrovací hra s pozdním d4	Hra na prostor a kvalitu figur
Francouzská obrana	černý	Pevné centrum, poziční protihra	Dlouhodobá obrana a šance na protiútok
Královská indická v útoku	bílý	Zavřená struktura, tlak po křídle	Přechod k pozičnímu útoku

Strategický přístup k zahájením

Na rozdíl od Morphyho, který hrál zahájení za účelem rychlého vývinu a útoku, Steinitz používal zahájení jako nástroj k vytvoření pozice, která mu umožní později ukázat svou poziční převahu. Nešlo mu o to „překvapit“ soupeře, ale strukturovat partii tak, aby se dalo plánovitě manévrovat a soupeř mohl být dříve nebo později přinucen k chybě.

---

Typický strategický plán

Tady je typický strategický plán Wilhelma Steinitze ve Španělské hře – konkrétně v jeho vlastní obraně (Steinitzova obrana).

Zahájení (příprava a upevnění centra)

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 d6

• Černý (Steinitz) nepřipouští rychlý útok bílého (na pole d5 nebo f7).

• Pevně drží centrum pěšcem d6, připravuje manévry figury a rozvoj bez oslabení.

---

Střední hra (hledání slabin a vyčkávání)

• Černý často hraje ...Jf6, ...Se7, a6, b5 – snaží se vyhnat bíleho střelce z b5 a uvolnit si prostor na dámském křídle.

• Steinitz trpělivě buduje pevné centrum, často dává přednost pozdnímu ...d5, pokud nastane příležitost.

• Cílem je vyhnat soupeře z důležitých polí (např. centrum) a znepříjemnit mu manévry.

• Hledá slabiny v bílé pěšcové struktuře, například oslabení pěšce na e4 nebo díry na d5.

---

Typické manévry

• Černý střelec na e7 a jezdec na f6, připravují výměny a pomáhají v obraně.

• ...Ja5 – často se snaží vyhnat bílého střelce z aktivního pole b3.

• ...c5 – pokus o protihru v centru a na dámském křídle, pokud bílý hraje pasivně.

---

Pozdní střední hra (přechod k pozici s malými výhodami)

• Po stabilizaci pozice Steinitz hledá příležitost k ...d5, aby rozšířil centrum a vyvinul figury aktivně.

• Pokud toto není možné, zaměřuje se na slabé pěšce a špatně postavené figury soupeře.

• Často se snaží přejít do koncovky s lepší pěšcovou strukturou nebo aktivnějšími figurami.

---

Příklad typického plánu pro černého (zjednodušeno):

Fáze hry	Cíl a akce
Zahájení	Pevné centrum s d6, vývin bez oslabení
Střední hra	Vyhnat bílého střelce z b5 (…a6, …Ja5), kontrola centra
	Manévry figur, stabilizace postavení
Protihra	Příprava …c5 a případně …d5 pro otevření pozice
Pozice k vytěžení	Soustředění se na slabé pěšce a slabé pozice soupeře
Přechod do koncovky	Využití lepší struktury, aktivnější král a figury

Příklady konkrétních figur a pěšcových plánů

• Pěšcový plán: Pevně držet e5 (pokud je bílý na e4), kontrolovat d5.

• Střelec: Černý bělopolný střelec je často omezen, ale snaží se ho aktivovat přes b7 nebo a6.

• Jezdci: Manévrují mezi f6, d7, b6 podle potřeby – hlídají důležitá centrální pole.

• Dáma a věže: Podpora pěšcových průlomů a kontrola sloupců.

---

Shrnutí

Steinitzův plán ve Španělské hře byl poměrně konzervativní a poziční, neuspěchal zahájení, nechtěl riskovat předčasné konfrontace.

Cílem bylo postupně navýšit poziční převahu, vyčkat na soupeřovy chyby a systematicky je využít.

Steinitzův vztah k Philidorovi

Podívejme se na hlavní aspekty Steinitzova „objevení“ svého velkého předchůdce z předchozího století, který úplně jako první položil základy pro budoucí šachovou strategii. 

François-André Danican Philidor (1726–1795) byl francouzský šachový mistr a skladatel, kterého znáte i z našeho seriálu. Philidor ve své knize  Analýza šachové hry (1749) zdůraznil roli pěšců jako "duše šachu". Tvrdil, že právě pěšci určují útok i obranu a jejich správné uspořádání je klíčové pro výhru. Tato jeho kniha s důrazemna pěšcovou strukturu, centrum a aktivitu figur byla považována ve Steinitzově době za zastaralou.

1. Steinitzův „objev“ Philidora
   Steinitz, původně také kombinační hráč (jeho rané partie připomínaly Morphyho), začal v 70. letech 19. století analyzovat Philidorovy myšlenky. Uvědomil si, že:

   • Philidorův důraz na pěšce jako „duši šachu“ byl geniální, ale potřeboval moderní interpretaci.

   • Romantičtí hráči často útočili bez dostatečné přípravy – Steinitz to nazval „přehnaným optimismem“.

2. Rozvinutí Philidorových myšlenek
   Steinitz navazoval na Philidorův koncept „pěšcových řetězců“, systematizoval jeho myšlenky a vytvořil první ucelenou poziční teorii, která Philidorovy nápady rozšířila:

• Akumulace malých výhod: Postupné budování výhod (lepší pozice figur, kontrola centra, slabiny v táboře protivníka). Přeměna malých výhod v rozhodující převahu.

• Obrana jako priorita: „Útok má šanci na úspěch pouze z pozice, která je dostatečně připravena.“ (Na rozdíl od romantiků, kteří útočili i z horší pozice.)

• Pěšcová struktura: Steinitz zdůrazňoval její důležitost a také důležitost izolovaných, zdvojených pěšců a slabých polí či prostorové převahy.

• Koncept výhodného umístění jezdců.

• Hodnotu dvojice střelců v otevřených pozicích.

Steinitz Philidora explicitně citoval ve svých článcích (psal pro The International Chess Magazine). Například Philidorův slavný výrok „Pěšci jsou duší šachu“ Steinitz doplnil: „Jejich slabost je slabostí celé pozice.“

• Steinitz sám o sobě prohlásil: "Byl jsem mistrem světa 28 let, protože jsem byl o 20 let napřed před svou dobou." Tím odkazoval na to, že jeho teorie byly revoluční a vycházely z principů, které ostatní v jeho době plně nechápali.

 Srovnání Philidora a Steinitze

Následující tabulka shrnuje klíčové podobnosti a rozdíly mezi Philidorem a Steinitzem:

Aspekt	François Philidor	Wilhelm Steinitz
Hlavní příspěvek	"Pěšci jsou duší šachu"	Systematická poziční teorie
Klíčové dílo	L'Analyse du jeu des Échecs (1749)	The Modern Chess Instructor (1889)
Styl hry	Důraz na pěšce a jejich strukturu	Poziční hra, akumulace malých výhod
Vliv na šach	Základy strategie	Revoluce v šachové teorii, založení poziční školy
Éra	18. století	19. století

Změna stylu hry:

Jak to vlastně bylo s proměnou stylu Wilhelma Steinitze?

Zpočátku hrál Steinitz v agresivním "romantickém" stylu, typickém pro tehdejší dobu. Po porážce od Adolfa Anderssena v Baden-Badenu v roce 1870 však začal přehodnocovat svůj přístup a vyvinul poziční styl, který se stal základem moderního šachu.

Klíčové okamžiky v Steinitzově kariéře

• Zápas o mistra světa s Zukertortem (1886): Tento zápas je považován za první oficiální mistrovství světa v šachu. Steinitz v něm porazil Johannese Zukertorta poměrem 12,5:7,5 (10 výher, 5 porážek, 5 remíz) a stal se tak prvním oficiálním mistrem světa.

• Obhajoby titulu: Steinitz úspěšně obhájil titul proti Michailu Čigorinovi (1889 a 1892) a Isidoru Gunsbergovi (1890).

• Ztráta titulu: V roce 1894 prohrál titul s Emanuelem Laskerem, který byl o generaci mladší. Steinitz se pokusil získat titul zpět v odvetě v letech 1896–1897, ale Lasker jej opět porazil.

Steinitzův přínos šachové teorii

• Poziční škola: Steinitz je považován za otce pozičního šachu. Jeho teorie položily základy pro moderní šachovou strategii a ovlivnily generace následovníků, včetně Siegberta Tarrasche, Emanuela Laskera a José Raula Capablanky.

• Literární činnost: Byl také plodným spisovatelem a šachovým publicistou. V letech 1885–1891 vydával International Chess Magazine, kde obhajoval své teorie a komentoval současné dění.

• Výroky a citáty: Steinitz byl známý svým ostrým jazykem a sebevědomím. Například jednomu divákovi, který nechápal jeho tah, odpověděl: "Viděl jste někdy opici, jak si hraje s hodinkami?" (ačkoli tento výrok byl původně připsán jinému šachistovi).

Osobní život a zajímavosti

• Finanční problémy: Steinitz byl po celý život chudý a špatně spravoval své finance. I přes své úspěchy často žil v chudobě.

• Přestěhování do USA: V roce 1883 se přestěhoval do Spojených států, kde žil až do své smrti v roce 1900.

• Zdravotní problémy: V pozdních letech trpěl duševními i fyzickými zdravotními problémy. Po prohře s Laskerem v roce 1894 byl dokonce hospitalizován s nervovým zhroucením.

Konec Steinitzova života

1. Reálné zdravotní a finanční problémy: Steinitz byl v pozdním věku opravdu v těžké situaci. Trpěl řadou fyzických i duševních chorob (některé prameny hovoří o demenci, arterioskleróze nebo generalizované paralýze), žil v chudobě a jeho zdravotní stav se po prohraném zápase s Laskerem rapidně zhoršil.

2. Hospitalizace: V roce 1900 byl hospitalizován v psychiatrické léčebně na ostrově Ward's Island v New Yorku. Zprávy z té doby popisují, že trpěl bludy a paranoidními představami. 

3. Smrt: Zemřel 12. srpna 1900 v New Yorku v chudobě, pravděpodobně na infarkt myokardu.

Steinitzův odkaz

Wilhelm Steinitz byl vizionář, který transformoval šach z "romantické" hry založené na útoku v systematickou a vědeckou disciplínu. Jeho návaznost na Philidora nebyla přímá, ale spočívala v rozvinutí myšlenek o strategii a pěšcové struktuře do ucelené teorie. Steinitzův vliv je patrný dodnes, a i když zemřel v chudobě, jeho myšlenky zůstaly nesmrtelné.

Jako ukázku ze Steinitzovy tvorby si předvedeme 9. partii ze zápasu o mistrovství světa, USA 1886 s Johannesem Zukertortem. Bílé vedl Zukertort, černé Steinitz. Část zápasu mezi 6. a 9. partií se hrála v Saint Louis. Wikipedia její průběh shrnuje takto: 

"Demonstrace Steinitzových pozičních principů. Černý obětuje silné centrum za oslabení pěšců bílého dámského křídla a zvyšuje tlak proti těmto pěšcům. Zukertort se brání vyostřením hry, Steinitz však vítězí ostrým protiútokem."

Pro lepší přehlednost jsem opět komentáře oddělil barevně:
Zelené komentáře - Chessbase
Fialové komentáře - komentující veřejnost na internetu
Červené komentáře - Chessgames.com prostřednictvím Stockfishe 9 v010218
Černé komentáře jsou mé vlastní + Stockfish 17,1

Zukertort,Johannes Hermann - Steinitz,William

World-ch01 Steinitz-Zukertort +10–5=5 USA (9), 10.02.1886

1.d4 d5 2.c4 e6 3.Jc3 Jf6 4.Jf3 dxc4 5.e3 

5.e4! Sb4 6.Sg5!+/- ECO D39

5...c5 6.Sxc4 cxd4 7.exd4 

7.Jxd4!

7...e7 8.0–0 0–0 ¨

8...Jc6! D.Hooper, viz Pillsbury-Steinitz St.Petersburg 1895/96

9.De2 Jbd7 

Lepší je 9...a6 10.Vd1 b5 11.Sb3 Sb7 12.Sf4 Jd5 13.Sg3 Jc6 = +0.15 (28 ply)

10.Sb3 

10.d5=

Po 10.Ve1 Sb4 11.a3 Sxc3 12.bxc3 b6 13.Sf4 Sb7 14.Sb3 h6

10...Jb6 11.Sf4? 

11.Vd1! Jbd5 12.Sg5 Da5 13.Vac1=

11.Vd1 Jbd5 12.Je5 Jxc3 13.bxc3 b6 14.c4 Dc7 15.a4 Sa6 ⩲ +0.90 (23 ply)

Zde je mnohem lepší 11.Vd1! s lepší hrou bílého, jak se stalo v partii Nogueiras - Lima, Matanzas 1995. Hrálo se tu i 11.Sg5?, například v partii Karabut - Mogila, Berdsk 2008, což je také slabší, jako tah v partii.

11...Jbd5 

Nyní je hra přibližně vyrovnaná.

12.Sg3? 

Lepší je 12.Sg5 Jxc3 13.bxc3 b6 14.Vae1 Sb7 15.Dd3 Vc8 16.Sd2 = +0,25 

I když i po tomto slabším tahu bude pozici stále ještě brát jako přibližně vyrovnanou, překlopí se mikroskopická výhoda bílého na mikroskopickou výhodou černého. Proto lepší bylo 12.Sg5!, například 12...h6 13.Sh4 Jf4 14.Dd2 Jg6 15.Sg3= atd.

12...Da5 

12...b6! 13.Vfe1 Sb7 14.Vac1 Jxc3 15.bxc3 Je4 16.Se5 Vc8 = -0,38 

Nyní bílý získá trochu lepší hru. Černý zde měl hrát 12...b6! s rovnou hrou.

Hrálo se tu také 12...a6? v pratii Riveiro - Novo, Buenos Aires 1967, ale i po tomto tahu může bílý získat lepší hru po 13.Je5!. Riveiro ale zahrál jen 13.Vfd1? a hra byla opět zhruba vyrovnaná.

13.Vac1 

13.Jxd5 Jxd5 14.Je5 Dd8 15.Vfe1 Sb4 16.Vec1 Se7 17.Vc2

Nejsilnějším pokračováním nyní bylo 13.Jxd5! Jxd5 14.Je5 Dd8 15.Vfe1+/=

13...Sd7 

Lepší je 13...b6 14.Jxd5 Jxd5 15.Vfe1 Sb7 16.Je5 Sg5 17.Vc2 Vad8 = 0,00

Určitě mnohem lepší je 13...b6! 14.Jxd5 Jxd5 15.Sc4 Sb7=

14.Je5 Vfd8 15.Df3? 

15.Jxd7 Vxd7 s plánem Vad8

Zde mohl Zukertort získat lepší hru se silným postupem 15.f4!, např. 15...Jxc3 16.bxc3 Sb5 17.c4+/=

15...Se8 

generror : Partie je po dlouhou dobu naprosto vyrovnaná, ale zdá se, že Steinitz dlouho a usilovně přemýšlel o izolovaných pěšcích na sloupci d a rozhodně ví, jak si udržet bezpečnou pozici. Našel ošklivé, ale naprosto efektivní <15...Se8!>, aby ochránil svého krále. Zukertort tak „váhá“ (jak to vyjádřil zdánlivě dobromyslný Lasker) a snaží se najít jakékoli slabé místo k útoku.

16.Vfe1 

16.Sh4!?=

Vac8 17.Sh4 

S hrozbou 18.Jxd5 Jd5 (exd5) 19.Sxe7 Jxe7 20.Dxb7+/-

17...Jxc3?! 

17...b5!?=

18.bxc3 Dc7 19.Dd3? 

19.Sg3 Sd6 20.c4 s nejasnou hrou, Lasker

Mohem silnější bylo 19.Sg3! Sd6 20.c4 Jd7 21.Jxd7 Dxd7 a jak řekl Lasker, můžeme hru považovat za nejasnou, ale osobně se mi pozice bílého přeci jenom nepatrně zamlouvá více.

19...Jd5?

Zde černý propásl aktivní možnost 19...b5! a jeho hra by pak byla již lepší. Domnívám se ale že takové tahy Steinitz odmítal z principu, prostě neodpovídají jeho pozičnímu stylu.

 20.Sxe7 

20.Sg3 Da5 s nejasnou pozicí; 20.Sc2 g6 21.Sxe7 Dxe7 22.Sb3 b5!=/+

Zajímavou možností bylo 20.Sg3!? Db6 21.Jf3 Jf6 22.Se5=

outplayer : Výměna lehkých figur není dobrá pro standardní plán bílého v pozicích s izolovaným pěšcem d. Proto Karpov kritizuje 20.Se7 a myslím si, že Kasparovovi se ze stejného důvodu nelíbí 21.Sxd5. Po 30.d5 De5! 31.Vg3 exd5 32.Dg6 Vc7 Karpov

20...Dxe7 21.Sxd5?! 

Zukertort věřil, že soupeřův jezdec je silnější než jeho střelec, protože nyní bude mít lepší hru díky svým pěšcům ve středu. Steinitz toto tvrzení vyvrací. 

21.c4!? Dg5 22.g3 Jf4 23.De4 s nejasnou hrou

21.Sc2!? Jf6? 22.Jg4 s útokem.

Lepší je 21.c4 Jf4 22.Dg3 Df6 23.Vcd1 Jg6 24.Jxg6 Dxg6 25.De5 b6 = +0,32

Zukrtort měl hrát 21.c4! s nejasnou hrou.

21...Vxd5 22.c4 Vdd8 23.Ve3? 

Bílý má slabé centrum a měl by ho podpořit. Útok na krále je zde odsouzen k neúspěchu.

23.Ved1 s plánem Db3, c5, Jc4, Jd6,  Neistadt

23.d5?! b5! s iniciativou, Steinitz

Zukertort vsází na útok na královském křídle, ale ten není pozičně dostatečně podložen. Steinitz to dokáže poměrně přesvědčivě.

23...Dd6 24.Vd1?  

24.Vh3? h6! (24...Dxd4?! 25.Dxh7+ Kf8 26.Ve3 s nejasnou hrou) 25.Vd1 f6-/+, Neistadt

Ještě byl čas svůj nepřipravený útok odtroubit tahem 24.Jf3 a hra je stále ještě přibližně rovná, byť černý už má mikroskopickou poziční převahu.

24...f6!

25.Vh3! 

25.Jf3 Da6 25...Sh5! G.Barcza 26.Jd2 (26.Db3 Vxc4 27.Jd2 Vcxd4 28.Vxe6 Sf7-/+) 26...e5 27.d5 Dxa2-/+, Euwe

Tohle je nutné, odskočení napadeného jezdce vede k ještě horší pozicí.

25...h6! 

25...fxe5 26.Dxh7+ Kf8 27.Vf3+ (27.Vg3!? Vd7

a) 27...Vc7 28.Dh8+ Ke7 29.Vxg7+ Sf7 30.Dh5=  nebo 30.Dh4=;

b) 27...Sf7 28.Vxg7 Vc7 29.c5 (29.Dh8+ Ke7= viz varianta po 27...Vc7, Schallopp) 29...Dd7 (29...Dxc5? 30.Dh8+ Ke7 31.Dxd8++–) 30.Vd3!! (30.Dh8+ Ke7 31.Dh4+=) 30...e4 31.Vdg3! Dxd4 (31...Vxc5 32.Vg8+ Ke7 33.Dh4++–) 32.Dh8+ Ke7 33.Vxf7+ Kxf7 34.Dh7++– Ravinski; 28.Dh8+ Ke7 29.Dh4+ Kf7 30.Dh7=) 27...Sf7 28.Dh5 Dd7

a) 28...Vd7? 29.Dh8++–;

b) 28...Vc7 29.c5 Dd5 (nebo 29...Dd7) 30.Dh8+ Ke7 31.Dh4+= (31.Dxg7 Vf8 32.h4 s nejasnou hrou)

29.Dh8+ Ke7 30.Dh4+= Steinitz (30.Dxg7 Vf8 31.h4 (31.d5 Vxc4-/+) 31...Vxc4 32.h5 Vxd4 -/+

andrea volponi : 25...h6! (25...fxe5!? 26.Dxh7+ Kf8 27.Vg3 Vd7!  28.c5 Dd5 29.Dh8+ Ke7  30.Dh4+ Kf7 31.Dh8 = )

26.Jg4!

26.Jg6 Sxg6 27.Dxg6 Vxc4 28.Vxh6 Dxd4! 29.Dh7+ Kf8 30.Dh8+ Kf7 31.Dxd8 Dxd8!–+

Jediné!

26...Df4

Tento Steinitzův tah logicky navazuje na jeho strategii vyvrácení nepřipraveného útoku bílého, nicméně v pozici byla i silnější možnost v podobě skvělého tahu 26...b5!, ale předpokládám, že něco takového bylo pro Steinitze zcela nepřijatelné a vůbec se neobtěžoval tím zabývat. Takto se hrajou šachy dnes, nezapomeňme, že se nacházíme v roce 1886 a Steinitz zrovna buduje principy poziční hry pro budoucnost. Každopádně po uvedené možnosti má bílý zdánlivě volné ruce k prudkému útoku a přesně tomu se snažil Steinitz zabránit, jenomže ono by to dopadlo nejspíš takto: 27.Jxh6 gxh6 28.gxh6 Dc7! 29.cxb5 Dc2! 30.Dg3+ Kf7 a bílý útok skončil a vzniklá koncovka je výhodnější pro čeného.

 27.Je3! 

27.Vg3 b5 28.cxb5 Vxd4! 29.Jxh6+ Kf8 30.Da3+ Dd6–+ Steinitz

27...Sa4! 28.Vf3? 

28.Vd2!? b5 29.Vf3 (29.cxb5 Vc1+ 30.Jd1 (30.Jf1 Sxb5–+ nebo 30...e5) 30...e5–+ 31.d5 Db4) 29...Db8 (29...bxc4? 30.Da3) 30.cxb5 Vc1+ 31.Jd1 e5–+  shrozbami 32...Vxd4 nebo e4 –+ Steinitz

Zde bylo asi nutné 28.Vd2!, například 28...f5 29.g3, ale stejně by černý po 29...Dd6 30.d5 b5! 31.cxb5 Vc5 držel trochu lepší koncovku.

28...Dd6!

Tento jednoduchý manévr dává černému velkou výhodu.

 29.Vd2 

29.Vxf6 Sxd1!–+ (29...gxf6 30.Dg6+ Kf8 31.Dxf6+ Ke8 32.Jf5 exf5 33.Ve1+ Kd7 34.Df7+ Kc6 35.Ve6 s nejasnými důsledky) 

Pokus o útok 29.Vxf6?? je zcela nekorektní 30.Jf5 Sc2!! s vyhranou pozicí černého.

29...Sc6?? 

29...b5! 30.Vg3 (30.cxb5 Vc1+ 31.Jf1 (31.Jd1 Dxd4 32.Dxd4 Vxd4 33.Vxd4 Sxd1–+) 31...Db4–+) 30...bxc4 31.Dg6 Df8 32.Jg4 Kh8 33.Jxh6 Se8! 34.Jf7+ Dxf7–+ V.Vukovic

Honza Červenka :<Steinitz přelstil Zukertorta jednoduchými pozičními principy. - Fine>Obávám se, že Fineho komentář (stejně jako další podobné komentáře mnoha dalších skvělých hráčů, kteří tuto hru komentovali) je příliš ovlivněn výsledkem. Ve skutečnosti je pozice po tahu bílého 29 poměrně složitá a velmi nejasná. Vukovićův nápad 29...b5 s pokračováním 30.Dg6 De7 zmíněný GK v OMGP dává bílému více než dostatečnou protihru po 31.Jg4! Vxc4 32.h3 s velmi nebezpečným útokem. Vlastně bych řekl, že bílý je zde již jasně lepší. Otázkou je, zda má černý něco lepšího. Vylepšení Vukovićovy a Kasparovovy varianty může být 29...b5 30.Dg6 Df8!?, protože odtud dáma kryje Ph6. Myšlenka je taková, že nyní po 31.Jg4 může černý zahrát (ihned nebo po Vxc4) Kh8. Například 29...b5 30.Dg6 Df8 31.Jg4 Vxc4 (Zdá se, že i po 31...f5 32.Jxh6+ Kf8 je útok bílého velmi silný. Například 33.Vg3 může být pro bílého i zde docela dobré. Ale bez kontroly kompilace je to v tuto chvíli jen můj odhad. Možná nám zde můžou pomoci Rybka nebo Fritz 10.) 32.Kf1! (32.g3 nebo 32.h3 by omezilo pohyblivost věže) 32...Kh8 33.Vh3 Vc1+ 34.Ke2 b4 35.Jxf6! Sb5+ 36.Vdd3 Sxd3+ 37.Kxd3 Vxd4+! 38.Ke2! (38.Kxd4 Dxf6+ je méně přesné.) se vzájemně vynuceným opakováním tahů po 38...Vc2+ 39.Ke3 (39.Dxc2? Dxf6 ) 39...Vc3+ (Samozřejmě ne 39...Dxf6 pro 40.Vxh6+ Kg8 41.Dh7+, 42.Vxf6+ a 43.Dxc2 ) 40.Ke2 (40.Kxd4? Dd6+ 41.Ke4 Vc4+  s vítězným útokem černého) 40...Vc2+ atd.   RandomVisitor : Analýza Rybky po 29...b5 30.Dg6 De7: 1. (0,66): 31.Jg4 Vxc4 32.h3 Vc1+ 33.Kh2 Dc7+ 34.Vg3 Sc2 35.Jxf6+ Kf8 36.Je4 Sxe4 37.Dxe4 Vc3 2. (-0,54): 31.Vg3 Kh8 32.Vh3 f5 33.c5 Vxc5 34.Jf1 Vc6 35.d5 Vcd6 36.Ve3 De8 3. (-0,68): 31.c5 Vxc5 32.dxc5 Vxd2 33.h3 Kh8 34.a3 Vd8 35.c6 b4 36.Jg4 Vf8 Analýza Rybky po 29...b5 30.Dg6 a nyní jinak než 30...De7: 30...Df8 31.Jg4 Vxc4 32.Kf1! 30...Kh8 31.Vxf6 gxf6 32.Dxf6+ Kg8 33.Dg6+ Kf8 34.Dh6+ Ke8 35.c5 Df8 36.Dxe6+ De7 37.Dg6+ Kd7 38.Ve2 V obou případech má černý problém najít pokračování, které není remízové. Analýza Rybky po jiných tazích než 29...b5 1. (-0,38): 29...Vc7 30.Dg6 f5 31.h4 Se8 32.Dg3 b5 33.Dxd6 Vxd6 34.cxb5 Sxb5 35.d5 Sa6 36.Vf4 2. (-0,36): 29...Kh8 30.Db1 a6 31.d5 b5 32.cxb5 Sxb5 33.h3 Sc4 34.Vg3 Vc7 35.Jxc4 Vxc4 36.Vgd3 3. (-0,31): 29...f5 30.g3 b5 31.d5 Db4 32.a3 Da5 33.Kg2 bxc4 34.Jxc4 Da6 35.Je3 Dxd3 36.Vxd3 4. (-0,31): 29...Se8 30.Db3 b5 31.cxb5 Vc1+ 32.Jd1 Vdc8 33.Ve3 V8c4 34.Ve1 Sd7 35.Db2 Db4 36.Dxb4 Honza Cervenka :<RandomVisitor>Díky. Zdá se, že Rybka dospěla ke stejnému závěru jako já ve své vlastní analýze před časem. Vukovićovo 29...b5 bylo objektivně nejlepším tahem černého, ​​ale po 30.Dg6 by to vedlo k remíze pouze s nejlepší hrou z obou stran. A nejlepší hrou zde není 30...De7(?), po které může následovat silné 31.Jg4! místo mnohem slabší 31.Vh3? Df7 zmíněné Gazzou v OMGP, ale 30...Df8!? (Po 30...Kh8 může bílý okamžitě vynutit remízu 31.Vxf6) 31.Jg4! Vxc4 32.Kf1! Kh8! 33.Vh3 atd. zmíněné výše. Myslím, že tato zjištění mohou vrhnout trochu jiné světlo na tuto hru a zejména na Zukertortovu hru. To také jasně ukazuje, jak fantasticky složitá je šachová hra. :-)   jira : Po 29...b5 31. Dg6 Kh8 a podle mého Craftyho si černý udržuje výhodu. Analyzoval jsem to v Crafty a po 31.Vxf6 tam remíza není. Honza Cervenka : :<jira: Zkuste najít vylepšení pro černého někde v této variantě: 29...b5 30.Dg6 Kh8 31.Vxf6 gxf6 32.Dxf6+ Kg8 33.Dg6+ Kf8 34.Dh6+ Ke8 35.c5 De7 36.Ve2 Vc6 37.Jg4  Po 37...Vxc5 38.h3 nevidím žádný způsob, jak by černý mohl jakkoli postoupit, a ve skutečnosti by už mohl být opět v problémech, protože po 38...Vc6 může bílý hrát 39.Je5 Vdd6 (vynuceno) 40.Jxc6 Vxc6 41.d5 Vd6 42.dxe6 s výhodou bílého, jehož spojení volní pěšci by měli partii vyhrát.  . jira : Po delší době jsem tuto variantu znovu analyzoval pomocí počítače (Houdini engine) a výsledek vygeneroval tuto variantu, která končí věčným šachem: 29...b5 30. Dg6 Df8 31. Jg4 Vxc4 32. Kf1 Kh8 33.Vh3 Vc1+ 34. Ke2 b4 35. Jxf6 Sb5+ 36. Vdd3 Sxd3+ 37. Kxd3 Vxd4+ 38. Ke2 Dxf6 39. Vxh6+ Kg8 40. De8+ Df8 41. Dxe6 D.x8 Kf7+ Vc2+ 44. Kf3 Vc3+ 45. Ke2 Vc2+ * Místo 29. .. b5 doporučuje počítač 29. Kh8 a nabízí tuto variantu:  29. .. Kh8 30. Db1 b5 31. cxb5 Dc7  s lepší hrou černého. Honza Cervenka: Po nějaké době jsem se vrátil k této fascinující partii a pozici po tahu 29.Vd2. Můj současný názor je, že ani tah 29...Sc6, ani Vukovicův tah 29...b5, který podpořil i Gazza v OMGP, nedávají černému žádnou výhodu proti nejlepší hře bílého a dokonce by mohly černého dostat do potíží, jak bylo poukázáno v předchozích komentářích. Pokud si černý chce udržet nějakou výhodu, musí se zřejmě nejprve postarat o bezpečnost svého královského křídla. Za zvážení stojí profylaktické 29...Kh8 nebo možná 29...f5. Po 29...f5 jsem analyzoval 30.g4!? Sc6 31.d5 f4 32.Jf5!? exf5 33.dxc6 Vxc6 34.Dxd6 Vcxd6 35.Vxd6 Vxd6 36.Vxf4 fxg4 s lepší věžovkou pro černého, ale nejsem si jistý, zda je to vyhratelné.   yurikvelo: <Honza Cervenka>29. .. b5 je mrtvá remíza, 29. .. f5 30. g3! - velmi dlouhá, ale remíza. generror : Z mé analýzy bych řekl, že <29...f5!> je ve skutečnosti nejsilnější pokračování – i když zdaleka není vyhráno, zdaleka není ani remíza; černý má solidní výhodu -1,5. 29...b5 30.Dg6 Df8 31.Jg4 Vxc4 32.h3 Kh8 33.Kh2 b4 ≥ -1,25  Tento Steinitzův tah považuji za hrubou chybu, protože vypouští velkou výhodu. Měl hrát 29...f5! 30.g3 b5! 31.Dc3 bxc4 31.d5 Vc5 s jasnou výhodou. Takhle by to asi hrál moderní silný velmistr. Co se týče Vukovičova doporučení 29...b5??, jedná se také o hrubou chybu, protože místo velké výhody černému přinese jen vyrovnání: 30.Dg6! Da3 (30...De7?? 31.Jg4! Vxc4 32.h3+-) 31.Vg3 Vd7 32.Dxf6=

30.Vg3?? 

30.Vxf6? gxf6 31.Dg6+ Kf8 32.Dxf6+ Ke8–+; 

30.d5!? De5! (30...exd5 31.Jf5!? (31.cxd5 Sxd5 32.Jxd5 Dxd5 33.Dxd5+ Vxd5–+ Steinitz 34.Vfd3 Vc1+) 31...Dd7? 

(31...De5? 32.Ve3 Da1+ 33.Vd1+/-; 

31...Df8 32.Vg3 Vd7 33.Jxh6+ Kh8 34.Jg4 f5 35.Je5 Vd6 36.Vg5+/-) 

32.Vg3 dxc4 33.Jxh6+ Kh8 34.Dg6 Ve8 35.h4  s hrozbou Jf7+ +– Euwe) 31.Vg3 exd5 32.Dg6 Vc7-/+ s hrozbou 33...Se8 Euwe

30.d5 Se8 31.Vh3 b5 32.cxb5 Vc1+ 33.Vd1 Vxd1+ 34.Dxd1 = -0,18

Chyba Zukertorta pochází z neskromnosti, stále myslí na to, že může proti soupeři rozpoutat silný útok. Hrozí samozřejmě výpadem Dg6 a pak by měl jasnou výhodu on. Na to ale černý rozhodně nečeká. Bílý zde měl dobrou možnost natáhnout středního pěšce 30.d5! s vyrovnanou koncovkou, což určitě viděl, ale to nebylo to co chtěl. Zukertort hrál jasně na vítězství, ne na remízu, proto vsadil vše na jednu kartu, na prudký útok.

30...f5!-/+ 

Jednoduchou formou kryje černý hrozbu a zároveň sám hrozí vidličkou na dvě bílé figury.

31.Vg6?? 

31.c5 De7 32.f4 b6 33.cxb6 Se4 34.Db5 Vc1+ 35.Jd1 axb6 ⩱ -0,65 

Bílý stále žije v bludu silného útoku, který ale vůbec není pozičně připraven. Hrozí sice silné Jxf5 s vyhranou pozicí, ale tuto hrozbu černý snadno odrazí. Nutné bylo 31.c5 De7 32.f4, ale výhoda by byla i tak na straně černého.

31...Se4! 32.Db3 Kh7! 

32...f4 33.c5 fxe3 34.cxd6 exd2 35.Dxe6+ Kh7 36.Vxh6+ gxh6 37.Df7+ Kh8 38.Df6+ Kg8 39.De6+ Kg7 40.De7+=

33.c5 Vxc5! 34.Vxe6 

34.Dxe6 Vc1+ 35.Jd1 (35.Jf1 Dxe6 36.Vxe6 Sd5 37.Ve7 Sc4–+) 35...Dxe6 36.Vxe6 Sd5 37.Ve1 Sxa2 38.Vxa2 Vxd4–+ Steinitz

Ještě nejlepší tah. Po 34.Dxe6?! by následovalo 34...Vc1+ 35.Jf1 Dd7! 36.Dxd7 Vxd7 s vyhranou koncovkou černého.

34...Vc1+ 35.Jd1

35.Jf1 Df4!–+

Nebo 35.Jf1 Dd7!-+

35...Df4! 36.Db2?? 

36. De3 Dxe3 37. fxe3 Sc2 38. Ve7 Sxd1 39. Kf2 Vb1 40. d5 Sa4 -+ -4,20 

Klasika, která se vždy opakuje a opakovat bude. Ve špatných pozicích se velmi těžce hledají dobré tahy a jen pár skutečných géniů bylo skutečnými mistry obrany a vždy dokázali zachovat chladnou a analytickou mysl za všech okolností. Jedním z nich byl například José raúl Capablanca a asi nejznámější obránce všech dob Tigran Petrosjan, kterému se kvůli této schopnosti v šachové komunitě říkalo železný Tigran. Nutné tady bylo 36.De3!, Steinitz by pak patrně zahrál  36...Dxe3 37.fxe3 Sc2 a následně by dobral jezdce na d1. To se Zukertortovi samozřejmě nelíbilo a měl zřejmě pocit, že svým tahem tuto hrozbu pokrývá, ale......

36...Vb1? 

36...Vdc8 37.Vxe4 Dxe4 38.h3 V8c2 39.Dxc2 Vxc2 40.Vxc2+-

Steinitz nachází docela dobrý tah, který partii vyhrává, ale je nutno jej zcela objektivně označit otazníkem, protože v pozici existoval ještě mnohem silnější tah. Kdyby totiž zahrál 36...Vdc8!, měl by bílý před sebou zcela neřešitelné a ještě mnohem větší problémy. Hrozilo by pak drtivé V8c2!. Bílý by pak nejlépe udělal, kdyby se vzdal kvality a sebral brutálně silného střelce 37.Vxe4 a po 37...Dxe4 hrozí mat na e1. Bílý by tedy zahrál 38.h3 a pak by přišla ta správná chvíle na 38...Vb1! Bílý by musel 39.Da3 a černý by pokračoval drtivě 39...Vcc1 s dalším vzetím jezdce.

37.Dc3? 

Bílý nepřesnosti soupeře nevyužívá. Měl hrát 37.Dxb1! Sxb1 38.Je3 a i když je pozice zcela prohraná, musel by černý vynaložit o dost větší úsilí k zakončení partie než kdyby hrál 36.Vdc8! Zajímavé by pak v následujícím průběhu bylo, že po 38...Vxd4 39.g3 by černý bílého asi dost překvapil obětí dámy za věž 39...Dxe3! s dalším 40...Vxd2 a černý vyhraje koncovku.

37...Vc8! 38.Vxe4?

Závěrečná chyba. Trochu déle se mohl bílý bránit po 38.De3! Vcc1 39.Kf1 Dxh2-+ atd. Jinak po 38.Dxc8 by samozřejmě přišlo 38...Dxd2-+

38...Dxe4 0–1

Vyčerpaný čas: Zukertort:1h 55min              Steinitz: 2h 12min

39. De3 Vc2 40. Dxe4 fxe4 41. h3 Vxd2 42. Kh2 Vbxd1 43. Kg3 -+ -55,73 

Kdyby se bílý nevzdal, mohlo se dále stát například: 39.De3 Vc2! 40.Dxe4 fxe4 atd.

GeauxCool : Je to poziční hra, která Steinitzovi vynesla tolik vítězství. Zukertortova kombinační hra se Steinitzovi vyrovnala, ale s pěšcovou strukturou příliš riskoval. V této hře Steinitz Zukertorta přechytračil jednoduchými pozičními principy. - Výborně generror : Nejslavnější partie prvního oficiálního zápasu o mistra světa. Vypadá velmi podobně jako kterákoli jiná klasická Steinitzova vítězství po roce 1870, která jsem dosud viděl: Steinitz začíná čistě defenzivně a čeká, až jeho soupeř, zoufale toužící po útoku, protože na to je prostě zvyklý a v tom se cítí jako doma, konečně udělá chybu. A zdá se, že to funguje stejně skvěle v roce 1885 jako v roce 1873 (S. Rosenthal vs. Steinitz, 1873). Partie je po dlouhou dobu naprosto vyrovnaná, ale zdá se, že Steinitz dlouho a usilovně přemýšlel o izolovaných pěšcích na sloupci d a rozhodně ví, jak si udržet bezpečnou pozici. Našel ošklivé, ale naprosto efektivní <15...Se8!>, aby ochránil svého krále. Zukertort tak „váhá“ (jak to vyjádřil zdánlivě dobromyslný Lasker) a snaží se najít jakékoli slabé místo k útoku. Z pohledu Stockfishe to není od obou hráčů příliš silná hra a Steinitz by měl dříve několik příležitostí získat větší výhodu. Proběhly zde zajímavé diskuse o <29...Sc6> a jejích alternativách. Z mé analýzy bych řekl, že <29...f5!> je ve skutečnosti nejsilnější pokračování – i když zdaleka není vyhráno, zdaleka není ani remíza; černý má solidní výhodu -1,5. To vše je ale jen akademická záležitost, protože v této partii Zukertort selhal při svém dalším tahu a ztratil trpělivost i hru, když se vydal na obvyklý nepromyšlený útok <30.Vg3? f5! 31.Vg6??> . I já jsem viděl, že věž sama o sobě v tomto případě nedávala smysl a že na tohle Steinitz čekal. A poté, co se černý probojoval do zadní řady bílého pomocí <34...Vc1+> , Zukertort úplně selhal a hra najednou skončila. Touto výhrou Steinitz srovnal na 4:4 a myslím, že Zukertort, který po pěti hrách vedl 4:1, opravdu nerad tuto hru prohrával, což sehrálo roli v jeho mizerné obraně ke konci. Zatím jsem viděl jen Steinitze, který by vyhrál díky své obranné a poziční filozofii. Teď se těším na pár prohraných zápasů. Jeho pasivní strategie se mu také může velmi rychle vymstít, pokud něco přehlédne, a i když je opravdu dobrý, není tak přesný, jak by na dnešní mistrovské úrovni potřeboval. Taky už dokážu odhadnout, jak ho Lasker porazil :)   GrahamClayton : Steinitz věřil, že jeden z hráčů musí mít nějakou formu převahy v pozici, než může zahájit úspěšný iniciativní útok. Pokud je útok zahájen bez takové výhody, lze jej vyvrátit, jak je vidět v této partii. Odkazy na předchozí díly seriálu:  Díl 0. - teaser - Capablancova noční můra? Jak AI skutečně změnila šachový svět Díl 1. - 1749 – rok, kdy se zrodila šachová strategie Díl 2: -  Geniální buřič, který usměrnil romantický šach a přitom se od něj Morphy učil útočit.  Díl 3: - Strategický vizionář, který připravil cestu Steinitzovi – Poslední romantik, nebo první stratég? Stauntonův rozkročený odkaz. Díl 4: - Romantický génius, který ovládl šachový svět Díl 5: - Šachový Mozart - génius, který předběhl svou dobu